Job 42
Dosud jsem o tobě jen slýchal 1 Job na to Hospodinu řekl: 2 „Uznávám, že jsi všemocný a že nic nepřekazí tvé úmysly. 3 Ptal ses: ‚Kdo to zastírá mé…
Dosud jsem o tobě jen slýchal 1 Job na to Hospodinu řekl: 2 „Uznávám, že jsi všemocný a že nic nepřekazí tvé úmysly. 3 Ptal ses: ‚Kdo to zastírá mé…
Ničemové užívají života 1 Job na to řekl: 2 „Dobře poslouchejte, co tu vypovím – můžete mě utěšit právě tím. 3 Vydržte, když teď budu mluvit já, potom se zase…
1 Dech mě opouští, mé dny skončily, jen hřbitov zbývá mi. 2 Jsou se mnou ale ještě ti posměvači – kvůli jejich zlobě nezamhouřím oči! 3 Slož za mne záruku,…
Prolog 1 V zemi Úc žil muž jménem Job. Ten muž byl bezúhonný a poctivý, bohabojný a prostý všeho zla. 2 Měl sedm synů a tři dcery, 3 jeho stáda…
Zlořeč Bohu a zemři 1 Jednoho dne, když synové Boží přišli, aby předstoupili před Hospodina, přišel s nimi i satan, aby předstoupil před Hospodina. 2 „Odkud jdeš?“ zeptal se Hospodin…
Ukrutní těšitelé Proč jsem nezemřel 1 Nakonec Job otevřel ústa a proklínal den, kdy se narodil. 2 Job tehdy řekl: 3 „Zhynout měl den, kdy jsem se narodil, i noc,…
Teď došlo na tebe 1 Elifaz Temanský mu na to řekl: 2 „Sneseš, když na tebe někdo promluví? Je těžké neříci vůbec nic. v 3 Sám přece dovedls mnohé poučit,…
1 Jen křič – kdo ti však odpoví? Ke komu z andělů se chceš obrátit? 2 Hlupáka zahubí rozhořčení, omezenec umře závistí. 3 Viděl jsem hlupáka zapustit kořeny, jeho dům…
Kéž by mě Bůh zahubil 1 Job na to řekl: 2 „Kéž by se má muka dala zvážit, na váhy kéž by se vešla bída má! 3 Byla by těžší,…
1 Nemá člověk na zemi jen samou robotu? Den za dnem jak nádeník žije tu. 2 Jak otrok touží po stínu, jak nádeník čeká odměnu. 3 I mně byly dány…