Sedm číší Božího hněvu

1 Tehdy jsem uslyšel z chrámu mocný hlas, jak říká těm sedmi andělům: „Jděte, vylijte těch sedm číší Božího hněvu na zem.“

2 První odešel, vylil svou číši na zem a na lidech, kteří měli znamení šelmy, i na těch, kteří se klaněli jejímu obrazu, vyvstaly zlé a zhoubné vředy.

3 Druhý pak vylil svou číši do moře. To se obrátilo jakoby v krev mrtvého a veškerá živá duše v moři zemřela.

4 Třetí pak vylil svou číši na řeky a na prameny vod a obrátily se v krev.

5 A slyšel jsem anděla vod, jak říká:

„Jsi spravedlivý, ty Svatý,

ty, který jsi a kterýs byl,

že jsi to usoudil!

6 Protože prolévali krev svatých a proroků,

tys jim dal pít krev, jak si zaslouží.“

7 Tehdy jsem uslyšel, jak se od oltáře ozvalo:

„Ano, Pane Bože Všemohoucí,

tvé soudy jsou pravdivé a spravedlivé.“

8 Čtvrtý pak vylil svou číši na slunce a bylo mu dáno pálit lidi ohněm.

9 Lidé byli páleni velikým žárem a rouhali se jménu Boha, který má moc nad těmi ranami, avšak nečinili pokání, aby mu vzdali slávu.

10 Pátý pak vylil svou číši na trůn té šelmy a její království bylo zatemněno. Lidé se bolestí kousali do jazyka

11 a rouhali se nebeskému Bohu pro své bolesti a pro své vředy, avšak nečinili pokání ze svých skutků.

12 Šestý pak vylil svou číši na tu velikou řeku Eufrat a její voda vyschla, aby byla připravena cesta králům od východu slunce.

13 Tehdy jsem uviděl z úst draka, z úst šelmy a z úst falešného proroka vycházet tři nečisté duchy podobné žabám.

14 Jsou to duchové démonů, kteří konají divy a vycházejí ke králům země a celého světa, aby je shromáždili k bitvě toho velikého dne Všemohoucího Boha.

15 „Hle, přicházím jako zloděj.Blaze tomu, kdo bdí a střeží svá roucha, aby nechodil nahý a nebyla vidět jeho hanba.“

16 A shromáždil je na místo, které se hebrejsky jmenuje Armagedon.

17 Sedmý pak vylil svou číši na ovzduší a z chrámu zazněl od trůnu mocný hlas: „Stalo se!“

18 Nastaly hlasy, hromobití, blýskání a veliké zemětřesení – tak veliké zemětřesení, jaké nebylo, co jsou lidé na zemi.

19 To veliké město se tehdy roztrhlo na tři díly a města národů padla. Veliký Babylon byl připomenut před Boží tváří a Bůh mu dal kalich s vínem svého vášnivého hněvu.

20 Tehdy zmizely všechny ostrovy a hory se nedaly najít.

21 Z nebe padaly na lidi veliké kroupy těžké jako cent. A kvůli ráně těch krup se lidé rouhali Bohu, neboť ta rána byla nesmírně veliká.

—https://d1b84921e69nmq.cloudfront.net/39/32k/REV/16-0ca2b0279f0adfd648ef41cd6f1c1e8b.mp3?version_id=15—