Zjevení 18

Pád Babylonu

1 Potom jsem spatřil jiného anděla, jak sestupuje z nebe: měl velikou moc a země byla ozářena jeho slávou.

2 Ten vykřikl mocným hlasem:

„Padla, padla ta veliká říše Babylon

a stala se příbytkem démonů,

doupětem všech nečistých duchů,

doupětem všech nečistých ptáků,

doupětem všech nečistých a ohavných šelem!

3 Z vína jejího vášnivého smilstva

totiž pilyvšechny národy,

králové země s ní smilnili

a kupci země zbohatli z mohutnosti jejího hýření.“

4 Tehdy jsem uslyšel jiný hlas z nebe:

„Vyjděte z ní, můj lide, abyste unikli jejím hříchům,

abyste nedostali z jejích ran!

5 Vždyť její hříchy dosáhly až k nebi

a Bůh si připomenul její zločiny.

6 Odplaťte jí tak, jak sama splácela,

a podle jejích skutků jí dejte dvojnásob;

do kalichu, jenž namíchala,

jí namíchejte dvojnásob!

7 Nakolik se chlubila, nakolik hýřila,

tolik jí dejte muk a kvílení.

Myslí si o sobě: ‚Trůním, jsem královna!

Nejsem vdova a nevím, co je žal.‘“

8 V jediný den proto přijdou její rány: smrt, nářek a hlad; a bude spálena ohněm, neboť Pán Bůh, který ji soudí, je silný.

9 Králové země, kteří s ní smilnili a hýřili, ji budou oplakávat a budou nad ní kvílet, až uvidí dým jejího pálení.

10 Pro hrůzu jejích muk zůstanou stát zdálky a řeknou:

„Běda, běda, město veliké,

Babylone, město mocné –

tvůj ortel přišel v jedné hodině!“

11 I kupci země nad ní budou plakat a truchlit, neboť už nikdo nekoupí jejich zboží:

12 náklady zlata, stříbra, drahokamů a perel; kmentu, purpuru, hedvábí a šarlatu; veškeré vonné dříví, všechno zboží ze slonoviny a všechno zboží z nejdražšího dřeva, mědi, železa i mramoru;

13 skořici a vonné koření, voňavky, mast i kadidlo; víno, olej, mouku i pšenici; dobytek, ovce, koně i vozy; a těla i duše lidí.

14 „Sklizeň, po níž jsi prahla, tě opustila,

všechen lesk a nádheru jsi ztratila,

vše nenávratně zmizelo!“

15 Obchodníci s těmito věcmi, kteří na ní zbohatli, se pro hrůzu z jejích muk zastaví v povzdálí a budou plakat, truchlit

16 a naříkat:

„Běda, běda, město veliké,

oblékané kmentem, purpurem a šarlatem,

pokryté zlatem, drahokamy a perlami –

17 takové bohatství zničeno v jedné hodině!“

Každý kormidelník i veškeré množství těch, kdo se plaví na lodích, námořníci a všichni, kdo pracují na moři, zůstali stát v povzdálí,

18 a když viděli dým jejího pálení, začali volat: „Které bylo podobné tomuto velikému městu?“

19 Sypali si prach na hlavu a s pláčem a kvílením křičeli:

„Běda, běda, město veliké,

z jehož blahobytu zbohatli

všichni námořní rejdaři –

bylo zničeno v jedné hodině!“

20 Vesel se nad tím městem, nebe,

svatí apoštolové i proroci –

Bůh je odsoudil za to,

jak odsuzovalo vás!

21 Tehdy jeden silný anděl zvedl balvan veliký jako mlýnský kámen a vrhl jej do moře se slovy:

„Tak prudce bude svržen Babylon, město veliké,

tak nenávratně zanikne!

22 Hlas hráčů na loutnu, zpěváků, pištců a trubačů

už v tobě nikdo neuslyší,

žádný řemeslník kteréhokoli řemesla

se v tobě už nikdy nenajde,

ani zvuk mlýnského kamene

se v tobě už nikdy neozve.

23 Světlo lampy

se v tobě už nikdy nerozsvítí,

hlas ženicha a nevěsty

už v tobě nikdo neuslyší,

neboť tví obchodníci byli pány země

a tvá kouzla sváděla všechny národy.

24 To město je potřísněno krví proroků a svatých

i všech zavražděných na zemi.“

—https://d1b84921e69nmq.cloudfront.net/39/32k/REV/18-b1773f8effabd7f09187aaed8035bede.mp3?version_id=15—