1 Na lůžku jsem toužila za nocí

po tom, kterého z duše miluji.

Hledala jsem ho, ale nenašla.

2 A tak už vstanu a město prochodím,

pátrám po ulicích i náměstích

po tom, kterého z duše miluji.

Hledala jsem ho, ale nenašla.

3 Našli mě strážní, co město obcházejí:

– Viděli jste toho, kterého z duše miluji?

4 Jen jsem je minula, našla jsem

toho, kterého z duše miluji!

Držím se ho pevně, už ho nepustím,

dovedu ho do domu svojí matičky,

ukážu mu svůj rodný pokojík!

5 Zapřísahám vás, dcery jeruzalémské,

při srnách, při laních divokých:

Neprobouzejte, nerozněcujte lásku,

dříve než sama bude chtít.

6 Kdopak to z pouště přichází,

jako když vzhůru stoupá dým?

Prodchnutá myrhou a kořením,

celičká voní dálkami.

7 Hle, jeho lože, lože Šalomounovo!

Šedesát hrdinů okolo stojí,

hrdinů z Izraele největších.

8 Ti všichni mečem vládnou,

k boji vycvičeni jsou,

proti jakékoli hrozbě noční

každý opásán mečem svým.

9 Král Šalomoun si pořídil nosítka,

ze dříví Libanonu je nechal udělat.

10 Jejich sloupy zhotovil ze stříbra,

k nim pak nebesa ze zlata.

Čalouněná byla purpurem

a vnitřek celý obložen

láskou jeruzalémských dcer.

11 Vyjděte a pohleďte, dcery sionské,

na krále Šalomouna v koruně,

jíž jeho matka zdobí jej

v den jeho svatební,

v den, kdy má v srdci veselí!