1 Poučný žalm Davidův.

Blaze tomu, komu jsou odpuštěny viny

a jehož hříchy jsou přikryty.

2 Blaze člověku, jemuž Hospodin

nepočítá provinění

a jehož duch je beze lsti!

3 Dokud jsem mlčel, mé kosti chřadly,

když celé dny jsem naříkal.

4 Tvá ruka tížila mě ve dne v noci,

z mé mízy stal se letní suchopár. séla

5 Svůj hřích jsem však potom doznal tobě,

své provinění jsem odhalil.

Řekl jsem: „Vyznám Hospodinu své zločiny!“

a tys mi odpustil mou vinu a hřích. séla

6 Ať k tobě modlí se každý věrný,

dokud je čas tě naleznout;

potom k nim nedosáhnou ani

přívaly mocných vod.

7 Ty jsi má skrýše, před úzkostí mě chráníš,

vítězným jásotem mě obklopíš! séla

8 Teď tě poučím, ukážu ti cestu, po níž jít;

radu ti poskytnu, zrak k tobě obrátím:

9 „Nebuďte nerozumní jako kůň a mezek,

co musí být zkroceni uzdou a ohlávkou,

než tě poslechnou.“

10 Mnoha bolestmi trpí ničemní,

doufajícího v Hospodina však láska obklopí.

11 Radujte se v Hospodinu, jásejte, spravedliví,

vesele prozpěvujte, všichni upřímní!