Žalmy 141

1 Žalm Davidův.

Volám tě, Hospodine, ke mně pospíchej,

vyslyš můj hlas, když volám tě!

2 Kéž je má modlitba před tebou kadidlem,

večerní obětí kéž jsou mé ruce zvednuté!

3 K mým ústům, Hospodine, postav stráž,

bránu mých rtů prosím chraň.

4 Nenech mé srdce ke zlu zamířit,

ať se neúčastním skutků ničemných

s lidmi, kteří jsou zločinci –

ať ani neokusím jejich lahůdky!

5 Ať mě spravedlivý třeba i bije,

jen ať jsem napomínán přítelem,

ať mi však hlavu nemažou ničemové –

proti jejich zločinům stále modlím se!

6 Až jejich vůdcové budou svrženi ze skály,

jak dobře mluvil jsem, všichni poznají.

7 Jako když oráč rozčísne brázdu v zemi,

poletí jejichkosti do chřtánu podsvětí!

8 Já k tobě, Hospodine, Pane, upírám oči,

na tebe spoléhám, nenech mě zahynout!

9 Chraň mě před pastí, kterou mi nastražili,

před léčkami těch zločinců!

10 Ničemové ať padnou do svých vlastních sítí –

já zatím uniknu!