1 Pro předního zpěváka.

Žalm Davidův.

2 Slyš, Bože, hlas mého naříkání,

před hrozbou nepřátel mě ochraňuj.

3 Před úklady zlých mě prosím ukryj,

před vzpourou tlupy zločinců!

4 Jazyky si jak meče naostřili,

jak šípy míří slovy krutými.

5 Nevinného chtějí trefit ze zálohy,

bez obav na něj náhle vystřelí!

6 Ve svých zlých plánech se utvrzují,

jednají o tom, jak pasti nastražit.

„Kdo by to viděl?“ říkají si,

7 „Kdo by vypátral naše zločiny?“

Vypátrá je Ten, jenž do nitra hledí,

jenž pátrá v hlubinách srdce člověka!

8 Bůh po nich tehdy svým šípem střelí,

upadnou náhle, plní ran!

9 Jazyky svými sami se srazí,

každý, kdo spatří je, se otřese.

10 Bázeň pak zachvátí všechny lidi,

o Božích skutcích budou vyprávět,

nad jeho dílem přemýšlet!

11 Spravedlivý se bude v Hospodinu těšit,

že svěřil se jeho ochraně.

Jásat pak budou spolu všichni,

kdo mají srdce upřímné!