1 Pro předního zpěváka, na nápěv „Lilie“.

Poučný žalm synů Korachových. Píseň o lásce.

2 Půvabná píseň mi ze srdce plyne,

králi předkládám verše své

jazykem hbitým jak pero písaře:

3 Ze všech lidí jsi nejkrásnější,

milostí kanou tvoje rty –

sám Bůh ti žehná navěky!

4 Připevni, hrdino, k boku meč,

ukaž se v lesku a slávě své,

5 v té slávě vítězně vyjeď do boje

za pravdy a pokory spravedlivou věc –

tvá pravice zmůže věci úžasné!

6 Tvé šípy, králi, ostré jsou,

národy skolí před tebou,

srdce tvých soků zasáhnou!

7 Tvůj trůn, Bože, trvá na věčné věky,

žezlo spravedlnosti je žezlo vlády tvé.

8 Miluješ spravedlnost a zlo nenávidíš;

to proto tě Bůh, tvůj Bůh, pomazal

olejem radosti nad společníky tvé!

9 Myrhou, aloí a kasií voní roucha tvá,

z paláců slonoviny se těšíš harfami.

10 Dcery králů jsou mezi tvými skvosty,

po pravici ti stojí manželka

ofirským zlatem oděná.

11 Poslyš, dcero, hleď a poslouchej:

Na svůj lid i na dům otce zapomeň,

12 vždyť po tvé kráse touží král –

před ním se skloň, on je tvůj pán.

13 I město Týr ti přinese dary,

velmoži národů se před tebou pokoří!

14 Královská dcera ve vší slávě čeká v pokoji,

svůj šat má zlatem protkaný.

15 V barevném rouchu ji vedou ke králi,

za ní jdou panny, družičky – k tobě přichází!

16 Radostný jásot je provází,

do králova paláce vstupují.

17 Místo svých otců budeš mít děti;

učiníš je knížaty po celé zemi!

18 Tvé jméno chci připomínat po všechna pokolení,

ať tě na věky věků chválí národy!