1 Pro předního zpěváka.

Výrok Hospodinova služebníka Davida.

2 Zvrácenost sídlí v srdci ničemy,

na bázeň před Bohem vůbec nehledí!

3 Dle svého mínění si může lichotit,

svou vinu nevnímá, nemá k ní nenávist.

4 Jeho ústa mluví lstivě a ničemně,

konání dobra přestal rozumět.

5 I na svém lůžku podlost vymýšlí,

na cestě nekalosti stojí, zla se neštítí.

6 Tvá láska, Hospodine, dosahuje k nebi,

tvá věrnost sahá k oblakům.

7 Tvá spravedlnost je jak mohutné hory,

tvé zákony jsou hloubka nesmírná –

lidem i zvěři, Hospodine, pomáháš!

8 Tvá láska, Bože, je nad cenné poklady,

do stínu tvých křídel se lidé uchýlí!

9 Hojností tvého domu bývají nasyceni,

z rajských potoků je napájíš.

10 Pramen života je přece u tebe

a ve tvém světle světlo vidíme.

11 Svou lásku rozestři na ty, kdo tě znají,

svou spravedlnost na v srdci upřímné.

12 Ať už nešlape po mně noha pyšných,

ruka darebáků ať nepronásleduje mě!

13 Tam, kde zlosynové padnou,

ležet zůstanou, už nevstanou!