1 Žalm Davidův.

Píseň k posvěcení chrámu.

2 Vyvyšovat tě budu, Hospodine, tys mě pozdvihl,

nenechal jsi mé nepřátele jásat nade mnou!

3 Hospodine, Bože můj,

k tobě jsem volal a tys mě uzdravil.

4 Hospodine, duši mou jsi z hrobu vyvedl,

oživil jsi mě, abych do jámy nepadl!

5 Zpívejte Hospodinu, jeho věrní,

chvalte památku jeho svatosti!

6 Jeho hněv trvá jen pouhou chvíli,

jeho přízeň však celý život provází.

Večerní pláč zůstává přes noc,

ráno jej ale střídá jásání!

7 Když se mi dařilo, říkával jsem si:

„Mně se nikdy nic nestane!“

8 Ve své přízni, Hospodine,

jsi mě jak horu pevně postavil,

když jsi pak ale svou tvář skryl,

byl jsem vyděšen!

9 K tobě, Hospodine, volám,

tebe, Pane můj, prosím o milost.

10 Čemu prospěje prolití mé krve?

K čemu to bude, když padnu do jámy?

Bude snad prach tebe oslavovat?

Bude snad vyprávět o tvé věrnosti?

11 Slyš, Hospodine, smiluj se nade mnou,

prosím, Hospodine, buď můj pomocník!

12 Ty jsi obrátil můj nářek v tanec,

svlékls mi pytlovinu, oděls mě radostí!

13 Proto ti ze srdce zpívám bez ustání,

Hospodine, Bože můj, chválím tě navěky!