1 Žalm Davidův.

K tobě, Hospodine, volám,

skálo má, přeruš své mlčení!

Jestliže neodpovíš mi,

podobný budu mrtvolám!

2 Vyslyš mé prosby, když k tobě volám,

když ruce zvedám k tvé nejsvětější svatyni!

3 Nezahrnuj mě mezi darebáky

a mezi pachatele zla,

mezi ty, kdo s bližními mluví o pokoji,

v srdcích však mají zášť.

4 Dej jim odplatu za jejich skutky,

za podlost jejich počinů,

odměň je za dílo jejich rukou,

dej jim zaslouženou odplatu!

5 Protože nedbají na Hospodinovy činy –

na to, co vykonal svýma rukama –

proto je rozboří a nikdy více

nebude je už budovat.

6 Požehnán buď Hospodin,

že vyslyšel mé prosby!

7 Hospodin je má síla a můj štít,

na něj se v srdci spoléhám.

Pomoc jsem dostal, mé srdce jásá,

svou písní chci mu děkovat!

8 Svému lidu je Hospodin silou,

svému pomazanému je jistou záchranou.

9 Zachraň, Hospodine, svůj lid,

požehnej svému dědictví,

buď jejich pastýř a nes je navěky!