Láska, ne oběti

1 „Pojďme se vrátit k Hospodinu!

On nás ranil a on uzdraví,

udeřil a také ošetří.

2 Po dvou dnech nám život navrátí,

třetího dne nás znovu postaví,

abychom před ním mohli žít,

3 abychom Hospodina znali

a znát ho chtěli stále víc.

On se objeví tak jistě jako svítání,

přijde k nám jako průtrž na podzim,

jak jarní déšť, jenž zemi zavlaží.“

4 Co mám s tebou, Efraime, dělat?

Co s tebou, Judo, udělat?

Vaše láska je jako ranní mlha,

jak rosa, jež zrána vyprchá!

5 Proto jsem vás otesával skrze proroky,

ubíjel jsem vás svými výroky,

aby méúsudky jak světlo zářily.

6 Chci totiž lásku, nikoli oběti,

poznání Boha spíš než zápaly.

7 Oni však jako Adam smlouvu zrušili,

ach, jak mi byli nevěrní!

8 Gileád je město lidí zločinných,

plné krvavých šlépějí.

9 Jako loupežníci číhající na lidi,

takto se tlupy kněží spolčují,

aby na cestě do Šechemu vraždili,

aby provozovali zvrhlosti!

10 V domě Izraele

vidím hroznou věc:

Efraim se tam zabývá smilstvem,

poskvrňuje se Izrael.

11 Ale i tebe, Judo, čeká žeň.

Utekli ode mě

Kdykoli úděl svého lidu obrátím,