Hospodinova žaloba

1 Slyšte slovo Hospodinovo, synové Izraele,

Hospodin má žalobu na obyvatele země:

V této zemi není věrnost ani láska

a nikdo nezná Boha.

2 Jen samé kletby, lži a vraždění,

zlodějství a cizoložení –

rozmáhá se to víc a víc,

jedno krveprolití za druhým!

3 To proto země uvadá

a každý její obyvatel je vyčerpán;

polní zvěř i ptáci na nebi

hynou společně s mořskými rybami.

4 Ať si však nikdo nestěžuje,

nikdo ať nikoho neobviňuje –

vždyť jsi to, knězi, právě ty,

na koho tu teď žaluji.

5 Potácíš se ve dne jako za noci

a s tebou se potácejí také proroci;

hubíš svůj vlastní lid

6 a můj lid hyne bez špetky poznání.

Protožes odmítl poznání,

i já tě odmítnu od kněžství;

na Zákon svého Boha nedbal jsi,

ani já nebudu dbát na tvé potomky.

7 Jak se rozmáhali víc a víc,

tím více proti mně hřešili;

svou Slávu nahradilimrzkostí.

8 Živí se oběťmi mého lidu za hřích,

dychtivě baží po jejich špatnosti.

9 Kněz proto dopadne tak jako lid –

budu je trestat za jejich způsoby,

za jejich skutky jim odplatím!

10 Budou jíst, ale nenasytí se,

budou smilnit, ale nerozmnoží se,

protože opustili Hospodina

a pustili se

11 do smilstva.

Kvůli vínu, kvůli burčáku

přišli o rozum!

12 Můj lid se radí se dřevem,

nějaká hůlka jim dává předpověď;

dali se obloudit duchem smilstva,

smilně opustili svého Boha.

13 Obětují na horských vrcholech,

na pahorcích kouří kadidlem,

pod dubem, topolem, pod mohutným stromem,

v jejichž stínu je tak příjemně.

Ačkoli vaše dcery smilní

a vaše snachy cizoloží,

14 nebudu trestat vaše smilné dcery

ani ty vaše cizoložné snachy –

vždyť jsou to muži, kdo chodí za nevěstkami

a konají oběti s těmi kněžkami.

Špatně dopadne ten tupý lid!

15 Jestliže, Izraeli, smilníš ty,

ať aspoň Juda nehřeší!

Proto nechoďte do Gilgalu,

neputujte do Bet-avenu,

zdržte se přísahy:

„Jakože žije Hospodin!“

16 Izrael se umíněně vzpírá

jako umíněná kráva.

Jak ho má Hospodin teď nechat pást

svobodně jako beránka?

17 Efraimse spřáhl s modlami –

nech ho být!

18 Když už je pití vypito,

vrhnou se na smilstvo;

ti, kdo jsou lidu záštitou,

chovají v lásce zkaženost.

19 Vítr je svými křídly zachvátí,

budou se stydět za své oběti!