Kdo ti pomůže

1 Efraimova slova bázeň budila,

v Izraeli býval vznešený,

provinil se ale ctěním Baala,

a tak se zahubil.

2 A nyní hřeší dál a dál;

odlévají si sochy ze stříbra,

modly, které si sami vymysleli –

všechny je řemeslník vyrobil!

Říkají, že se jim prý obětovat má…

Lidé líbají telata!

3 A proto budou jako ranní mlha,

jak rosa, jež zrána vyprchá,

jak z mlatu vichrem unášená pleva,

jako dým z komína.

4 Já jsem Hospodin, tvůj Bůh,

už od vyjití z Egypta;

Boha kromě mne nikdy nepoznáš,

není jiný Spasitel než já!

5 Na poušti jsem tě opatroval,

v zemi, jež byla suchopár.

6 Nakrmili se dosyta,

nasytili se a jejich srdce zpyšněla;

zapomněli na mě dočista.

7 Proto jim budu lvem,

jako leopard budu číhat na cestě;

8 napadnu je jak zuřivá medvědice,

vyrvu jim z hrudi srdce,

sežeru je tam jako lvice,

roztrhám je jak divá zvěř!

9 Izraeli, zničil ses!

Kdo ti pomůže?

10 Kde je tvůj král, tvůj zachránce?

Kde je ve všech tvých městech?

Kde jsou tví vládci, o nichž jsi pověděl:

„Dej mi krále a velmože!“

11 Rozhněván jsem ti krále dal

a rozzuřen ho odnímám!

12 Efraimův trest je zpečetěn,

jeho hřích dobře uložen. v

13 Porodní křeče sevřou jej,

on je však dítě nemoudré –

jakmile přijde jeho čas,

opustit lůno se nechystá.

14 Vyplatím je z moci záhrobí,

vykoupím je ze smrti.

Kde jsou teď, smrti, ty tvé hrozby?

Kde je tvá zhouba, záhrobí?

Soucit bude mým očím skryt,

15 i když je Efraim nejplodnější mezi bratřími.

Východní vítr přichází,

vítr Hospodinův se zvedá nad pouští,

aby vysušil jeho potoky,

jeho prameny aby vyprahly;

vyplení jeho poklady,

o vše cenné ho připraví.