Hospodinova žaloba

1 Slyšte, co praví Hospodin:

„Vstaň a veď žalobu před horami,

ať pahorky slyší, co prohlásíš!

2 Slyšte, hory, Hospodinovu při,

slyšte, odvěké zemské základy!

Hospodin má žalobu na svůj lid,

vznáší obvinění proti Izraeli:

3 Lide můj, co jsem ti udělal?

Čím jsem tě vyčerpal?

Odpověz mi!

4 Vyvedl jsem tě z Egypta,

vykoupil tě z domu otroctví

a postavil jsem ti do čela

Mojžíše, Árona a Miriam.

5 Vzpomeň si, lide můj,

co chystal moábský král Balák

a co mu odpověděl Balaám, syn Beorův.

Vzpomeň si, co se stalo od Šitimu po Gilgal,

abys znal Hospodinovy spravedlivé skutky.“

6 Jak mám před Hospodina předstoupit,

jak se poklonit před Bohem nejvyšším?

Mám před něj přijít se zápaly,

s jednoletými telaty?

7 Má Hospodin zalíbení v tisíci beranech,

v nesčíslných řekách oleje?

Mám dát svého prvorozeného za svůj přestupek,

vlastního potomka za hřích duše své?

8 Oznámil ti, člověče, co je dobré

a co od tebe žádá Hospodin:

Abys jednal spravedlivě,

miloval milosrdenství

a kráčel se svým Bohem v pokoře.

Hřích a trest

9 Hlas Hospodinův volá na město

(a tvé jméno ctít je moudré):

„Ať to slyší ten váš kmen,

vy, shromáždění ve městě!

10 To mám trpět mrzké poklady v domě ničemy

a míry ošizené a mizerné?

11 To mám uznávat nepoctivé váhy

a falešná závaží v mošně?

12 Vaši boháči jsou násilníci

a vaši občané mluví lež;

hovoří zrádným jazykem!

13 Právě proto jsem tě ranil trápením,

abych tě zničil za tvůj hřích.

14 Budeš jíst, ale nenasytíš se,

bude ti kručet v břiše.

Budeš tlačit, ale neporodíš,

a co porodíš, to vydám meči.

15 Zaseješ, ale nedočkáš se sklizně;

vylisuješ olivy, ale nepomažeš se olejem;

vytlačíš mošt, ale vína se nenapiješ.

16 Řídíte se Omriho pravidly

a všemi Achabovými způsoby;

následujete jejich rady,

a proto vás vydám zpustošení.

Výsměch čeká vaše občany –

budete tupeni, že jste můj lid!“