Izaiáš 32

Spravedlivý král

1 Hle – přichází spravedlivý král,

jehož knížata budou poctivá!

2 Každý z nich bude jak skrýše před větrem

a úkryt před deštěm,

jako potoky vody v pustině

a stín mocné skály v zemi vyprahlé.

3 Oči vidoucích už nebudou zavřené,

uši slyšících budou pozorné.

4 Srdce ustrašených nabude poznání,

jazyk koktavých plynně a jasně promluví.

5 Hlupák už nebude nazýván šlechetným

a padouchovi přestanou říkat ctihodný.

6 Hlupák přece říká nesmysly,

zlé věci v srdci vymýšlí –

jak by se dopustil nějaké podlosti,

jak by o Hospodinu scestně promluvil,

jak by hladové o pokrm připravil,

jak by odepřel nápoj žíznivým.

7 Padouch používá podlé podvody,

zamýšlí samé zvrhlosti –

jak by lživou řečí zničil chudáky,

když se dovolávají práva ubozí.

8 Šlechetný má však ušlechtilé úmysly

a v ušlechtilosti obstojí.

Duch shůry

9 Ženy bezstarostné,

vstaňte a slyšte mě!

Vy dcery, jež si v klidu žijete,

mé řeči ucho nakloňte!

10 Do roka a do dne třást se budete,

vy, jež si v klidu žijete.

Vinobraní totiž přestane

a sklizeň nepřijde.

11 Vy bezstarostné, třeste se,

vy sebejisté, chvějte se!

Vysvlečte se a obnažte,

pytlem zahalte se na bedrech!

12 Tlučte se v prsa nad výtečnými poli,

nad úrodnými vinicemi,

13 nad zemí mého lidu truchlete –

zaroste trním a bodlákem!

Plačte nad všemi domy veselí,

nad tímto městem hýření!

14 Palác zůstane opuštěn,

hluk města utichne,

z pevnosti a věže bude pustina,

potěšení oslů, pastvina dobytka.

15 Až se však na nás vylije shůry Duch,

tehdy se z pouště stane sad

a sad se bude za les počítat.

16 Na poušti pak bude právo přebývat

a domovem spravedlnosti bude sad.

17 Ovocem spravedlnosti bude mír,

dílem spravedlnosti bude klid

a bezpečí až navěky.

18 V pokojných příbytcích bude můj lid žít,

v domovech plných bezpečí,

v odpočinutí bez starostí.

19 I kdyby byl les pobit kroupami

a město srovnáno bylo se zemí,

20 blaze vám,

kdo sejete při každém potoku,

kdo býka i osla vypouštíte na pastvu!