Ortel nad Babylonem

1 Ortel nad Pustinou u moře:

Jako se na jihu prohání vichřice,

útočník přijde z pouště, ze země strašlivé.

2 Bylo mi zjeveno kruté vidění:

Zrádce zrazuje, zhoubce hubí.

Přitáhni, Elame; Méde, oblehni!

Všemu úpění konec učiním.

3 Proto se mi břicho svírá úzkostí,

jako by mě zachvátily porodní bolesti.

Skličuje mě to, co slyším,

to, co vidím, mě děsí!

4 Srdce se mi chvěje v hrudi,

celý se třesu strachy.

Vytoužený noční klid

proměnil se mi v zděšení!

5 Plné stoly.

Prostřené ubrusy.

Jídlo. Pití.

– Vstávejte, velitelé!

Chystejte štíty do války!

6 Toto mi řekl Pán:

„Jdi hlídku postavit,

ať ohlásí, co uvidí!

7 Spatří-li jezdce,

jak po dvou blíží se,

jezdce na oslech,

jezdce na velbloudech –

ať je sleduje pozorně,

velmi pozorně!“

8 A strážnýzvolal:

„Na stráži, pane, stojím den co den,

každičkou noc jsem na hlídce.

9 Hle, vidím jezdce přijíždět,

dvojice mužů blíží se!“

Pak přišel se zprávou:

„Padl, padl Babylon!

Všechny sochy jeho bohů

leží roztříštěné v prachu!“

10 Můj lide drcený jako zrno na mlatu,

ohlásil jsem vám, co jsem uslyšel

od Hospodina zástupů,

od Boha Izraele.

Ortel nad Edomem

11 Ortel nad Dumou:

Ze Seíru slyším volání:

„Strážný, jak dlouho bude noc?

Strážný, jak dlouho bude noc?“

12 A strážný odpoví:

„Přichází ráno, ale také noc.

Chcete-li se ptát, ptejte se,

vraťte se a přijďte sem!“

Ortel nad Arábií

13 Ortel nad Arábií:

Vy karavany dedanské,

jež nocujete v arabské pustině,

14 žíznivým vodu přineste!

Vy, kteří žijete v Temě,

vítejte uprchlíky chlebem!

15 Prchají přece před mečem,

před taseným mečem,

před napjatým lukem,

před ukrutným bojem!

16 Toto mi řekl Pán: „Po roce, jako by ten rok počítal nádeník, všechna sláva Kedaru zanikne

17 a z celého množství hrdinných kedarských lučištníků zbude jen nepatrný pozůstatek.“ Tak promluvil Hospodin, Bůh Izraele.